Charitativní projekt

Panenky mají obrovskou sílu pomáhat!

...to víme už více než 11 let. Tolik let se totiž věnujeme charitativním činnostem a projektům. Nemůže tomu být jinak ani při tak velké akci.

Projekt vyvrcholí Benefičním galavečerem v sobotu 13.4. od 19 hodin. Veškeré podrobnosti k projektu níže.

Jak budeme pomáhat?

- Finanční sbírka před i v průběhu akce

- Benefiční galavečer

- Dražba rebornovaného miminka naší tvorby v průběhu galavečera

- Sběr konkrétních materiálních věcí

- Prodej glycerínových mýdel naší tvorby, jejichž celkový výtěžek bude věnován 

Lucinka s rodinou

Lucinka to nemá jednoduché už od prvního nádechu. Přestože celé těhotenství probíhalo bez problémů a Lucinka byla zdravá, selháním lékářů, kteří odmítli provést císařský řez, se Lucinka narodila s obrovským krvácením do mozku. Celých 6 měsíců od porodu ležela v nemocnici, kde lékaři krev odsávali. Na základě toho se přidaly další diagnózy jako mozková obrna na všechny 4 končetiny, takže Lucinka nechodí, hydrocephalus, což znamená, že se v mozku ukládá nadměrné množství vody. Už 20 x musela podstoupit operaci, kdy bylo nutné vodu z mozku odsát. Dále jsou to epilepsie, těžká mentální retardace, kdy Lucinka není schopná ani promluvit, těžký autismus, poškození očí (vidí pouze obrysy, díky akupunkturám pozná své nejbližší, už 3x podstoupila operaci očí). Lucinka má zúženou trávící soustavu, takže dokáže pozřít pouze mixovanou stravu. To se ovšem také neobejde bez komplikací. Nedávno podstoupila operaci na roztažení trávícího traktu.

Od puberty se přidalo sebepoškozování. Jedná se o vážnou psychickou poruchu, kdy si holčička vytrhává vlasy, škrábe se až do krve. Vyzkoušeli už 31 léků ovlivňující psychiku, ale bez výsledku. Tím, že Lucinka není schopná říci, co ji trápí, tak si s ní lékaři neví rady. Na doporučení Julie vyzkoušela olejíčky a doplňky, které by snad mohli maličko pomoci. Lucince skutečně pomáhají, ale měsíčně stojí okolo 250€.

V současné době má za sebou Lucinka celkem už 40 operací. Pravidelně jezdí do Olomouce na rehabilitace, kde však rodině sdělili, že nikdy nebude žádné zlepšení, rehabilitace pomáhají pouze k tomu, aby se stav nezhoršoval. Každý den pak maminka s Lucinkou doma opakuje pořád dokola cviky, které se tady naučili.

V roce 2014 jí lékaři voperovali baclofenovou pumpu do míchy. Pumpa v pravidelných intervalech pouští do míchy baclofen, který zabraňuje křečím. Každé dva měsíce musí cestovat do Bratislavy na doplnění pumpy.

 Lucince pomáhají Snoezelen místnosti. Jednu z nich má Lucinka ve škole. Jsou to místnosti pro mnohonásobně postižené děti, kde se dokáží uklidnit vlivem působení světelných závěsů, relaxační hudby, nachází se tam vodní postele, vnímají svými smysly bez potřeby přemýšlení. Další činností, které Lucince pomáhají jsou procházky s maminkou. Julinka tak vodí svou dceru na procházky 2x denně.

Lucinka navštěvuje na 4 hodiny denně školu. Touto dobou je však manžel v práci. Maminka Julie touto dobou stihne poklidit, navařit a trošku oddychnout. Po návratu ze školy Lucinka vyžaduje neustálou péči. Aby si mohla s manželem promluvit o tom, jaký měl například v práci den, jak se má nebo plánovat běžné věci se starší dcerkou Kristýnkou, potřebuje pro Lucinku 1-2x týdně na 3 hodiny hlídání profesionální opatrovatelkou s lékařským vzděláním. Jedna hodina stojí 10 €.

Starší dcera Kristýnka, studuje medicínu v Olomouci, mamince pomáhá, co jen je v jejich silách.

Forma pomoci:

- Finanční na speciální kočárek, který Lucinka využívá (finance na současný kočárek získaly díky naší dražbě, vydržel 10 let, je však opotřebovaný a některé díly začínají praskat)

- Kaučukové dudlíky značky Suavinex, velikost 18-24 měsíců

- Bambusové osušky 120x120 cm (Lucinka má spotřebu 3 kusy za noc, hraje si s nimi a slouží také jako podložka

- Ovocné kapsičky

- Finanční na doplatek notebooku, který starší dcera potřebuje pro svá studia na medicíně (necelou polovinu má našetřenou, stojí 990€)

Terezka s rodinou

Terezka se narodila 11. 8. 2013 v 6. měsíci těhotenství a trpí dětskou mozkovou obrnou.

Narodila se společně se sestřičkou Karolínkou, která svůj boj o život prohrála po 30 minutách. Nikdo neví, co této nešťastné události předcházelo. Terezka byla měsíc v inkubátoru na jednotce intenzivní péče a další dva měsíce si pobyla na jednotce intermediální péče pod odborným lékařským dohledem.

Do svých 8 let bez problému papala kašovitou stravu. Tento, pro nás obrovský úspěch, bylo těžké vybojovat, ale měli jsme z toho nesmírnou radost. Bohužel v březnu 2022 přišel zlom - náročný zápal plic. Podrobila se různým vyšetřením, kdy bylo zjištěno, že se jí strava dostává i do plic a z rozhodnutí lékařů jí byl zaveden PEG (speciální strava se jí podává sondou přímo do žaludku).

Život se rodině ze dne na den otočil vzhůru nohama...

Ale nevzdávají se! Chtějí se s Terezkou posunout o kousek dál. Terezka je statečná holčička, i přesto že nevidí a pohybuje se velmi omezeně. Rodina věří, že jednoho krásného dne se všechno v dobré obrátí a Terezka je překvapí. Chce to jen věřit.

Nepolevují v dosažení svých cílů, chtějí nožičky a ručičky rozcvičit tak, aby se jednou Terezka mohla sama napít a udělat i nějaký ten krůček. K tomuto cíli pomáhá i HIPOTERAPIE, na kterou Terezka dochází 2krát až 3krát týdně + fyzioterapie a dechová cvičení.

Díky hipoterapii udělala Terezka za pět a půl roku cvičení obrovský pokrok. Přestala mít záchvaty epilepsie, byla uvolněná a usměvavá. Zdravotní problémy a operace spojená se zavedením výživové sondy na nějaký čas hipoterapii pozastavila. V současné době bez hipoterapie nemůže být, i maličký pokrok, pro ně bude obrovskou odměnou.

Péče o Terezku je fyzicky i finančně náročná, proto budou rádi za jakoukoliv pomoc.

Paní Gabriela se syny

Příběh paní Gabriely a jejích synů byl doporučen Rodinným centrem svaté Sáry. Paní Gabriela bydlí sama se svými syny Jakubem (brzy 17 let) a Matějem (letos oslaví 10let).

Poté, co byl mladšímu synovi diagnostikován autismus, odešel manžel od rodiny s tím, že chce mít zdravé děti. Jelikož paní Gabriela vždy dbala na zadní vrátka, od mládí šetřila a pracovala, a poté si pořídila byt na hypotéku. Sousedé však stavy mladšího syna nezvládali, proto se rodina odstěhovala na vesnici, aby paní Gabriela všem ulehčila.

Odchod manžela a nemožnost vrátit se do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené postavil paní Gabrielu, jako maminku dvou dětí, do nové situace. K tomu všemu se Matějovi přidružily epileptické záchvaty, v poslední době nezvládá místa s mnoha lidmi. Má potíže s cestováním veřejnou dopravou – toto všechno mu vytváří stres.

Jako samoživitelka se dále potýká se všemi náklady na domácnost, na péči o syna. Jediné, kde vnímá syna s PAS spokojeného, je právě na hipoterapii. Zde se usmívá, je moc spokojený a navíc mu to pomáhá v tom, aby se naučil správnému držení těla.

Starší syn býval v ZŠ často vystavován posměškům za mladšího bratra. Nyní je z něj skvělý mladý muž, který studuje na střední škole a snaží se mamince pomáhat, je jí velkou oporou.

Paní Gabriela je vzorná maminka, která chce své děti řádně zabezpečit. S radostí
a úctou sociální pracovnice vždy sledovala, jaké děti činily pokroky jen díky své obětavé mamince.

Forma pomoci:

- Finanční prostředky na hipoterapii

- Tiskárna pro staršího syna, který studuje na střední škole

Honzík s maminkou

Tito dva to opravdu neměli nikdy jednoduché. Honzíkovi byl v sedmi letech diagnostikován atypický autismus s lehkou mentální poruchou, přidala se epilepsie a velmi časté střevní potíže, velmi silné alergie (prach, roztoče, kočky), takže nesmí být v domě žádný koberec, plyšové hračky apod.

Navštěvoval speciální školu v Otrokovicích, kde však nebyly příhodné podmínky, s pracovníky nebyla dobrá komunikace a tak se Honzíkův stav zhoršoval, začal být agresivní, přestože předtím byl vždy klidný.

A tak bylo nutné stěhování a nová škola. Tentokrát v Uherském Hradišti, kde byly zcela opačné podmínky, než v předcházející škole a tak se Honzíkovi dařilo.

Maminka na tom však už byla hůře. V tuto dobu ji tehdejší partner fyzicky i psychicky napadal.

Po základní škole nastoupil na střední školu v Uherském Brodě – Kategorie obor E (opravář zemědělských strojů). V covidovém období, kdy byla nutná on-line výuka, což Honzíkovi neprospívalo a nechtěl spolupracovat pomocí webkamery, to vedlo k tomu, že musel opakovat ročník. Ve třetím ročníku začal být nátlak ohledně závěrečných zkoušek, jeho spolužáci si například dělaly svářečské průkazy i řidičské oprávnění, ale vhledem ke svému stavu on nemohl. To vedlo k tomu, že se zatvrdil, nespolupracoval a začal být sprostý ke svému okolí. Maminka spolupracuje s pedagogicko-psychologickými pracovníky a řeší se, co bude dále. S největší pravděpodobností nebude připuštěn ke zkouškám. V učení teorie mu velmi chybí pedagogický asistent, což se projevilo v komunikaci s profesory u odborných předmětů. V praktické výuce je velmi zručný a rád spolupracuje.

Každý den se vozí do školy i ze školy, protože jakmile je jen sebemenší odchylka v jízdním řádu MHD, Honzík cestu nezvládá. Několikrát se stalo, že nebyl schopný do autobusu nastoupit. Neuvědomuje si časové hodnoty, netuší, co znamená za deset minut apod.

Rodina Honzíka vede k manuální práci a péči okolo domu, jako například péče o domácí zvířata a práce na zahradě. Maminka ho vede k základním dovednostem v kuchyni.

Základní sebeobsluhu zvládá, pokud má vše připraveno, ale musí se na vše upozorňovat (vezmi si léky, ohol se, běž do sprchy apod.).

S mentalitou je Honzík na úrovni asi 12 letého dítěte. S vědomostmi je na úrovni žáka 3. třídy ZŠ avšak pod dohledem asistenta a se speciálními pomůckami.

Honzík má pouze ZTP, takže jeho doprovod, bez kterého se za žádných okolností neobejde, si vše musí hradit sám, veškeré výlety jsou velmi nákladné a tak by část pomoci šla na nějaký výlet v rámci ČR, aby nebyl pouze zavřený doma.

Honzík vyrůstal se svým mladším bráškou Patrikem, celý život mají společný pokojík a tráví spolu téměř veškerý volný čas. Patrik je celý svůj život vedený k tomu, aby opatroval svého bratra a se vším mu pomáhal.

Forma pomoci:

- Finanční (určena na cestování)

- Oblečení (atypická postava hrušky znamená velký problém s koupí oblečení, když už, tak je velmi drahé, výška 184 cm, velikost 4XL-5XL

- 3D tiskárna by ho velmi bavila a zaměstnala ho

Anička, Mireček a Míša s rodinou

Pracovnice z rodinného centra svaté Sáry se rozhodly doporučit rodinu, která bydlí nedaleko Uherského Hradiště. Rodinu tvoří partnerský pár a tři děti (děvče a dva chlapci). Dvě starší děti pochází z předchozího vztahu tatínka a mladší syn je společným dítětem partnerů. Po rozpadu tátova prvního vztahu děti zůstaly v péči maminky. Ta však s růstem dětí a zvyšujícími se nároky na péči toto již nezvládala. Maminka byla vyčerpaná a podrážděná a to se odráželo v nedostatečné péči o děti a velmi nevhodném chování k nim. Rodiče se za podpory OSPOD dohodli, že se o děti bude starat táta. V tom mu doposud velmi pomáhá jeho nová partnerka, která se jim snaží vynahradit nepřítomnost jejich matky a je pro ně hodnou tetou. K dětem přibyl nový sourozenec.

Oba rodiče se znají od dětství, které bohužel strávili v dětském domově. Neměli tedy ten nejlepší vzor pro rodinné soužití. Během návštěv v této rodině však pracovnice vidí a cítí, že se snaží svým dětem zajistit bezpečný a milující domov, který oni nemohli zažít se svou mámou a tátou.

Ani této rodině se však nevyhnuly finanční potíže. Oba partneři měli dluhy, které přerostly do exekucí. Své problémy se však rozhodli aktivně řešit. Oba pracují. Vyřídili si insolvenci. Máma již bude mít své povinnosti za pár měsíců splněny. Táta se ještě musí snažit. Z důvodu vysokých splátek na insolvenci však jsou schopni zajistit pro své děti jen základní věci. O "značkovém" oblečení, nebo "nejnovějším modelu" telefonu, které jejich spolužáci a kamarádi běžně mají, si mohou jen snít.

Forma pomoci:

- Finanční pomoc na koníčky pro děti

- telefon pro staršího syna

Aďa s rodinou 

Příběh holčičky Adi (10) se odehrál před čtyřmi lety. Protože bydlí na vesnici, vyšla si s kamarády ven a upoutalo ji koťátko, který jí ukázal jeden postarší obyvatel vesnice. Děti se rozutekly, holčička zůstala sama a došlo na nejhorší možný scénář. To rozpoutalo kolotoč výslechů, vyšetření, dokazování. Ne vždy byl přístup k této holčičce citlivý.

To vše mělo vliv na celou rodinu, rodiče nevěděli, jak s dcerou správně komunikovat. Aďa trpěla výbuchy vzteku, ochladil se její vztah k tátovi. Po navázání spolupráce s naší službou jsme zajistily pro holčičku klinického psychologa, zaměřily jsme se na vzájemnou komunikaci. Aďa má nyní s rodiči hezký vztah, ráda si kreslí a láska ke kočkám jí zůstala. Doma má několik černých kocourů.

Pachatel tohoto trestného činu zemřel na Covid, proto rodiče stále cítí křivdu, že nedošlo k řádnému vypořádání za tento hrůzný čin.

Forma pomoci:

- finanční na Adiny koníčky a terapii

- potřeby pro malování a kreslení

Jak můžeš pomoci?

 1) Zasláním finanční částky na účet

2) Finančním příspěvkem na místě

3) Věnováním konkrétní potřebné věci.

4) Koupí glycerínových mýdel na výstavě v KD Květná nebo v místě konání slavností

5) Zapojením se do dražby na Benefičním galavečeru

6) Věnováním konkrétní věci určené k prodeji na slavnostech, jejíž zisk z prodeje bude věnován

I TY MŮŽEŠ SVOU TROŠKOU POMOCI!